Komu může prospět?

Život v moderní civilizaci nevhodně přetěžuje naši pohybovou strukturu. Zaměstnání, které nás nutí setrvávat v nepohodlných nebo nepřirozených pozicích (zubař sklánějící se nad pacientem, prodavačka za pultem, úředníci u počítače), stres, nevhodný nábytek, hra na hudební nástroj, sport to vše může být katalyzátorem (a samozřejmě i zdrojem) celé řady potíží.

Jako děti jsme sice byli schopni se pohybovat přirozeně s lehkostí a vitalitou, ale jen málo kdo z nás si „správné používání se“ dokázal udržet až do dospělosti. Pod tlakem okolností (spěch, únava, strach…) a nápodobou ostatních lidí ve svém okolí (rodiče, přátelé, učitelé…) jsme si postupně vybudovali řadu nevhodných stereotypů a zbytečných napětí.

Zbytečné svalové napětí a chabé držení těla vede ke zkracování a zužování, které omezuje přirozené funkce organismu. To pak často ústí do pocitů chronické únavy, bolestí zad či hlavy, ale postupně také do dalších psychosomatických poruch.

O účinnosti AT se již přesvědčila dlouhá řada známých i obyčejných lidí. Jsou mezi nimi např. Aldous Huxley, John Dewey, G. B. Shaw či Nikolaas Tinbergen, který celou svou slavnostní řeč při přebírání Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství věnoval právě AT, ale i celá řada sportovců, hudebníků a herců např. Jehudi Menuhin či Paul Newman, z Čechů např. dirigent Jiří Bělohlávek.

Ve Velké Británii a některých dalších zemích se pro své účinky stala Alexandrova technika standardní součástí výuky herců, tanečníků a hudebníků. S úspěchem ji využívá také řada sportovců včetně olympijských vítězů. V Izraeli či Švýcarsku jsou lekce Alexandrovy techniky dokonce proplácené zdravotními pojišťovnami.